problematika provozu/užívání domovních plynovodů a spotřebičů zemního plynu v obytných domech podle ČSN EN 1775 (38 6441), TPG 704 01


Které   předpisy platí pro domovní plynovody, kdo zodpovídá za jejich bezpečný   provoz? Odborné stanovisko GAS uvádí přehled obecně závazných  předpisů,  technických norem a technických pravidel. Z dotazů,  uplatňovaných v  souvislosti se závažnými haváriemi, k nimž došlo v  poslední době v  bytových domech v důsledku úniku zemního plynu vyplývá,  že stále  existují nejasnosti v problematice domovních plynovodů.


ČSN  EN 1775 (38 6441), Zákon č.  458/2000Sb. v platném znění, vyhláška č.  85/1978 Sb., ve znění nařízení  vlády č. 352/2000 Sb., ČSN 38 6405, TPG  704 01

Které předpisy platí pro domovní plynovody, kdo zodpovídá za jejich  bezpečný provoz?

Z  dotazů, uplatňovaných v souvislosti se závažnými haváriemi, k nimž   došlo v poslední době v bytových domech v důsledku úniku zemního plynu   vyplývá, že stále existují nejasnosti v problematice domovních   plynovodů. Týkají se vlastnictví, potažmo zodpovědnosti za bezpečný   provoz zařízení pro rozvod a spotřebu zemního plynu v budovách, zejména v   těch případech, kdy provozovatel distribuční soustavy (dodavatel   zemního plynu) dodává plyn více chráněným zákazníkům v těchto objektech.   Při vysvětlení zásad provádění kontrol, revizí, zajišťování údržby a   tím i zajištění bezpečného provozu vyhrazených plynových zařízení v   budovách, včetně stanovení mezí zodpovědnosti jednotlivých subjektů   (provozovatelů distribuční soustavy na jedné straně a chráněných   zákazníků, případně dalších subjektů - např. majitelů nemovitostí - na   straně druhé) vycházíme z následujících obecně závazných předpisů,   technických norem a technických pravidel GAS:

  1. zákon  č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní  správy v  energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický  zákon),  v platném znění,
  2. vyhláška  ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená  plynová zařízení  a stanoví některé podmínky k zajištění jejich  bezpečnosti, ve znění  pozdějších předpisů,
  3. vyhláška ČÚBP č. 85/1978 Sb. o kontrolách, revizích a zkouškách  plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.,
  4. vyhláška MMR č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na  výstavbu,
  5. vyhláška MPO č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu  přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství,
  6. vyhláška ERÚ č. 329/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky připojení a  dodávek plynu pro chráněné zákazníky,
  7. ČSN 38 6405 Plynová zařízení - Zásady provozu,
  8. ČSN EN 1775 (38 6441) Zásobování plynem - Plynovody v budovách -  Nejvyšší provozní tlak   5 bar - Provozní požadavky,
  9. TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v  budovách,
  10. TPG 905 01 Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských  zařízení.

Z  hlediska výše uvedených dokumentů lze vlastnictví a zodpovědnost za   bezpečný provoz vyhrazených plynových zařízení sloužících k distribuci   plynu, charakterizovat (ve směru toku plynu) následujícím způsobem:

  1. Distribuční soustava - vzájemně propojený soubor  vysokotlakých, středotlakých a  nízkotlakých plynovodů, včetně systému  řídící a zabezpečovací techniky a  dalších zařízení ve smyslu ustanovení §  2 odst. (2) písm. b) čl. 2  zákona č. 458/2000 Sb. (energetického  zákona) v platném znění.

    Vlastníkem  distribuční soustavy je zpravidla příslušná plynárenská  akciová  společnost - provozovatel distribuční soustavy, ale může to být i  jiný  subjekt (např. obec), neboť obecně závazné předpisy vlastnictví   distribuční soustavy v zásadě neomezují.

    Distribuční  soustava může však být provozována výlučně  provozovatelem, tj.  fyzickou nebo právnickou osobou, která je držitelem  licence na  distribuci plynu ve smyslu ustanovení § 3 a § 4 energetického  zákona v  platném znění. Provozovatel distribuční soustavy je potom  podle  ustanovení § 59 odst. (8) písm. a) energetického zákona v platném  znění  mj. povinen na území vymezeném licencí zajistit bezpečný a  spolehlivý  rozvoj distribuční soustavy, tzn. v plné míře zodpovídá za  její  bezpečný provoz.

    Plynovody  distribuční soustavy a technologické objekty s nimi  související jsou  přitom plynárenskými zařízeními ve smyslu ustanovení § 2  odst.(2) písm.  b) čl. 11 energetického zákona v platném znění, pro  jejichž bezpečný  provoz a provádění kontrol a provozních revizí stanoví  základní zásady  ČSN 38 6405, potažmo TPG 905 01.

    Distribuční soustava je rozdělena dělicími místy podle ustanovení § 1  odst. (5) písm. c) vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb.

  2. Plynovodní přípojka - zařízení spojující distribuční soustavu  a odběrné plynové zařízení -  § 2 odst.(2) písm. b) čl. 13 a § 66 odst.  (1) energetického zákona v  platném znění. Hranice, resp. dělicí místa  plynovodní přípojky  vyplývají z ustanovení § 1 odst. (5) písm. c) čl. 4 a  čl. 5 vyhlášky  MPO č. 251/2001 Sb., a z čl. 3.2.4 ČSN EN 1775 (38  6441): plynovodní  přípojka počíná na plynovodu distribuční sítě a končí  vstupní stranou  (osou svaru či dělicí rovinou přírubového spoje)  uzavírací armatury na  vstupu do předávacích míst, která jsou provozována  zákazníkem - tím je  zpravidla vstupní strana HUP odběrného plynového  zařízení. Nejasnosti  ohledně dělicích míst mohou vzniknout hlavně tehdy,  je-li mezi HUP  odběrného plynového zařízení a plynovod distribuční  soustavy umístěn  další uzávěr - hlavní uzavírací armatura na vstupu do  plynovodní  přípojky; potom je pro stanovení dělicího místa mezi  plynovodní  přípojkou a OPZ rozhodující smluvní stanovení předávacího  místa plynu  (místa předávky plynu mezi dodavatelem a odběratelem).

    Obdobně  jako v případě distribuční soustavy, obecně závazné předpisy   vlastnictví plynovodní přípojky v zásadě neomezují - může ji vlastnit   jak provozovatel plynárenské distribuční soustavy - příslušná   plynárenská akciová společnost, tak i jiný subjekt, např. obec nebo   vlastník dotčené nemovitosti. Ustanovení § 66 odst. (3) energetického   zákona v platném znění ukládá vlastníku plynovodní přípojky zajistit   její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení   života, zdraví či majetku osob. V této souvislosti je třeba připomenout i   násl. odst. (4) citovaného ustanovení, kterým je provozovateli   příslušné distribuční společnosti uložena povinnost za úplatu plynovodní   přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její  vlastník  písemně požádá.

    Plynovodní  přípojka je, stejně tak jako plynovody distribuční  soustavy,  plynárenským zařízením, pro jehož bezpečný provoz a zajištění  kontrol a  provozních revizí platí stejné zásady.

    Jak  vyplývá z výše uvedených skutečností, v případě plynovodních  přípojek  mohou snadno vzniknout nejasnosti, pokud jde o zodpovědnost za   zajištění jejich bezpečného provozu, včetně provádění kontrol a   provozních revizí. Vyplývají hlavně z nejasného vlastnictví plynovodní   přípojky, případně z nejasného předávacího místa plynu. Doporučujeme   proto, v případě potřeby obrátit se na příslušného provozovatele   distribuční soustavy a konkrétní nejasné či sporné záležitosti s ním   projednat, případně smluvně (písemně) dohodnout.

    Poznámka:  Armatury, které jsou dělicími místy, měly by být v  dokumentaci  příslušného provozovatele distribuční soustavy označeny - § 1  odst. (5)  vyhl. MPO č. 251/2001 Sb.

  3. Odběrné plynové zařízení - podle ustanovení § 2 odst. (2)  písm. b) čl. 7 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném  znění jsou to veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně  zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení. Dělicí místo mezi plynovodní přípojkou a odběrným plynovým zařízením   přesně stanovuje ustanovení § 1 odst. (5) písm. c) odst. (4) a (5)   vyhlášky MPO č. 251/2001 Sb., citované výše u plynovodní přípojky.

    Kromě  toho, ustanovení § 46 odst. (4) vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb.  ukládá  povinnost instalovat na začátku odběrného plynového zařízení  hlavní  uzávěr a stanovuje základní zásady pro jeho umístění, blíže  určené v  čl. 4.4 TPG 704 01.

    Z  citovaných obecně závazných předpisů tedy vyplývá, že hlavní uzávěr   plynu (HUP) je v každém případě součástí odběrného plynového zařízení   (OPZ) a nezáleží přitom vůbec na jeho umístění. Pro informaci uvádíme   definice pojmů jednotlivých částí OPZ podle TPG 704 01:

    Domovní rozvod - část domovního plynovodu začínající hlavním  uzávěrem plynu a končící před uzávěry plynoměrů určených pro obchodní  styk.

    Spotřební rozvod - část domovního plynovodu začínající uzávěry  před plynoměry pro obchodní styk a končící před uzávěry plynových  spotřebičů.

    Připojení plynového spotřebiče - zařízení k připojení  plynového spotřebiče na spotřební rozvod.  Začíná uzávěrem plynového  spotřebiče. Jeho součástí je spojovací  potrubí nebo hadice, případně i  spotřebičový regulátor.

    Plynový spotřebič - souhrnné označení pro zařízení, které  využívá energie plynu vzniklé  jeho spalováním pro přípravu teplé  užitkové vody, k přípravě pokrmů, k  vytápění nebo k technologickým  účelům.

    Poznámka:  Plynoměr, určený pro obchodní styk není součástí OPZ -  viz § 2 odst.  (2) písm. b) čl. 7 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění.

    OPZ  je součástí nemovitosti a jeho vlastníkem je její vlastník,  stejně tak  jako ostatních rozvodů (elektro, voda, odpady apod.). Toto je  zřejmé  např. v případě rodinných domů, ale v případě bytových domů s  více  nájemníky, nebo s vlastníky jednotlivých bytů, kterým dodavatel  plynu -  provozovatel distribuční soustavy dodává plyn na základě  samostatných  smluvních vztahů, to není vždy zcela zřejmé.

    V  tomto případě energetický zákon pro zařízení, sloužící k dodávce  plynu  více chráněným zákazníkům v jedné nemovitosti na základě smlouvy,   zavádí pojem tzv. "společné odběrné plynové zařízení" a v § 63 odst. (4)   stanoví, že toto společné odběrné plynové zařízení je součástí   nemovitosti. V § 63 odst. (3) potom ukládá vlastníku dotčené nemovitosti   udržovat společné odběrné plynové zařízení, sloužící pro tyto dodávky   ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

    Dále  je nutno upozornit, že mj. zařízení pro rozvod plynů a zařízení  pro  spotřebu plynu spalováním jsou zařízení, podléhající státnímu  odbornému  dozoru nad bezpečností práce, vykonávanému ČÚBP a IBP ve  smyslu  ustanovení § 1 odst. (2) písm. e), f) a g) vyhlášky ČÚBP č.  85/1978  Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. V případě bytových  domů je  též nutno upozornit na násl. odst. (3) citovaného ustanovení,  který  stanoví, že za zařízení uvedená v odst. (2) se nepovažují  zařízení,  která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností  nesloužících k  bydlení. To znamená, že pro posouzení zda OPZ nebo jeho  část podléhá  povinnosti provádět kontroly a provozní revize je  rozhodující, zda OPZ  nebo jeho část je v osobním užívání uživatelů bytů  (občanů) a místností  nesloužících k bydlení. Praktickou aplikaci můžeme  dokumentovat na  násl. základních příkladech:

    1. Rodinný dům, užívaný pouze vlastníkem a jeho rodinnými  příslušníky. Potom vlastníku podle § 1 odst. (3) vyhlášky ČÚBP č.  85/1978 Sb., ve  znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. nevzniká povinnost  provádět  kontroly a provozní revize OPZ v případě, že toto slouží k  osobnímu  užívání, nikoliv k podnikatelské činnosti vlastníka nebo jeho  rodinných  příslušníků.

    2. Bytový dům s více byty, vlastníkem celé nemovitosti je fyzická  nebo právnická osoba. Potom je rozhodné, zda uživatelům bytů  (nájemníkům, podnájemníkům)  předá vlastník domu prokazatelně byt včetně  příslušné části OPZ do  osobního užívání (např. nájemní smlouvou). V  tomto případě vlastník ani  nájemce nejsou povinni zajistit kontroly a  provozní revize přísl.  části OPZ, tj. spotřebního rozvodu plynu včetně  připojení spotřebičů a  spotřebičů v těchto bytech. Pokud vlastník  prokazatelně byt včetně  přísl. části OPZ uživatelům bytů do osobního  užívání nepředá, je  povinen zajišťovat provádění kontrol a provozních  revizí podle vyhlášky  ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č.  352/2000 Sb. i v  těchto částech OPZ.

      Vlastník  domu však v každém případě musí zajistit provádění kontrol a   provozních revizí té části OPZ, která není v osobním užívání uživatelů   bytů a místností nesloužících k bydlení - společného odběrného plynového   zařízení (tj. domovního rozvodu).

    3. Bytový  dům s více byty, které vlastní, včetně přísl. částí  nebytových prostor  a odběrného plynového zařízení, fyzické osoby  (občané). Tito vlastníci jsou povinni vytvořit subjekt s právní  subjektivitou,  který má za povinnost zajišťovat provádění kontrol a  provozních revizí  podle vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení  vlády č. 352/2000  Sb. - a to té části OPZ, která není v osobním užívání  uživatelů bytů a  místností nesloužících k bydlení. Je to společné  odběrné plynové  zařízení (domovní rozvod), společné kotelny, sušárny,  klubovny apod.

      Ty  části OPZ, které jsou předány k osobnímu užívání uživatelů bytů  nebo  nebytových prostor, nepodléhají podle ustanovení § 1 odst. (3)  vyhlášky  ČÚBP č. 85/1978 Sb., ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.   povinnosti provádět kontroly a provozní revize. Jedná se přitom o   spotřební rozvod včetně připojení spotřebičů a spotřebiče v bytech, ale   může jít i o stejná plynová zařízení v nebytových prostorách, např. v   garáži vytápěné plynovým spotřebičem v osobním užívání vlastníka či   nájemce.

      Pokud jde o zajištění provozu a údržby společné části OPZ,  upozorňujeme na znění čl. 8.1 ČSN EN 1775 (38 6441):

      "Počínaje uvedením celého plynovodu nebo jakéhokoliv úseku do  provozu musí být ustanovena osoba odpovědná za jeho provoz.

      Tato  osoba bude dále nazývána "osobou odpovědnou za provoz". Za  provoz  celého plynovodu nebo jakéhokoli jeho úseku musí být v každém  okamžiku  odpovědná pouze jedna osoba.

      POZNÁMKA:  Dodavatel plynu může být odpovědný za přípojku a  plynoměr, odběratel  nebo vlastník nemovitosti za domovní plynovod."  (Konec citace)

V konkrétním případě je tedy nutno:

  1. určit vlastníka společné části OPZ (domovního rozvodu),
  2. požádat vlastníka o určení osoby, odpovědné za provoz této části OPZ  (domovního rozvodu),
  3. s touto odpovědnou osobou dále jednat při zajišťování kontrol a  provádění provozních revizí.

Při  provádění kontrol a revizí OPZ nebo jejich částí, podléhajících   státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce, postupujeme podle ČSN   38 6405:

  1. Kontroly zařízení se provádí podle čl. 28 ČSN 38 6405 nejméně  jednou za rok.
  2. Revize se provádí podle čl. 29 ČSN 38 6405 nejméně  jedenkrát za tři roky, pokud není jinými předpisy nebo orgány  státního odborného dozoru  stanoveno jinak, s respektováním pokynů  výrobce nebo dodavatele  zařízení. V technicky odůvodněných případech a  se souhlasem orgánů  státního odborného dozoru lze lhůty revizí  prodloužit. Revize musí být  provedena do konce kalendářního měsíce, ve  kterém projde její lhůta.

Závěrem  připomínáme, že i v případě, kdy odběrné plynové zařízení  nebo jeho  část nepodléhá státnímu odbornému dozoru nad bezpečností  práce, platí  povinnost chráněného zákazníka uvedená v § 63 odst. (2)  písm. c) zákona  č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) v platném znění,  tj. udržovat  odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo  příčinou  ohrožení života, zdraví či majetku osob.

Chráněný  zákazník v tomto případě o vlastní vůli rozhodne, jakým  způsobem si  ověří bezpečný a spolehlivý stav užívaného plynového  zařízení.  Zpravidla reaguje až na netěsnost domovního plynovodu nebo  poruchu  spotřebiče plynu, a to objednávkou oprav u odborně způsobilého  subjektu  (viz § 3 odst. (1) vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb. v platném  znění).  Je na místě, aby využil pokynů oprávněné organizace (viz čl. 7.2  TPG  704 01) a k ověření stavu využil služeb buď oprávněné právnické,  nebo  podnikající fyzické osoby nebo revizního technika plynových  zařízení.